Prehrada Itaipu a vodopady Iguazu

V sobotu bylo rano pekne, tak jsem vyrazil s nemeckym parem (jsou v JA na roka jezdi na kolech) podivat se na prehradu Itaipu. Je to nejvetsi hydroelektrarna na svete, ma maximalni vykon 14 GW, a pokryva 95 % spotreby Paraguaye a 20 % Brazilie. Je to desne turisticky, moderni navstevni centrum a samozrejme pekelne drahy prohlidky. Projizdka autobusem kolem za 300 Kc, projizdka a nahlidnuti dovnitr za 500. Nastesti studenti to maji za pulku, ale i tak je to drahy. Sel jsem na tu prohlidku i s nahlidnutim dovnitr.

Tohle je autobus, kterym nas vozili. Stojime na hrazi.

Roury, kteryma tece voda k turbinam.

Prohlidka vevnitr byla vylozene bleskova – nahlidli jsme do nejake sachty a k turbinam.

Celkove myslim, ze prehrada je zajimava, ale zas takovy terno to neni. Jen je proste velka. Ale za plnou cenu by to asi nestalo.

Vecer jsem se presunul autobusem na argentinskou stranu. Je tady tak dvakrat leveneji nez v Brazilii. Hostel stoji v prepoctu asi 150 za noc, i se snidani.

V nedeli rano jsem vyrazil na vodopady Iguazu. To je taky takovej Legoland, jen misto kolotocu tam tece voda. Vsude oznaceny chodnicky, turisticky vlacek, spousta turistu a samozrejme mastny vstupny – pro cizince asi 400 (mistni to maji levnejsi).

Ale je to fakt hezky. Je to docela velky, a vodopadu je tam vic. Pohled z boku na cast:

Dalsi:

Pak zacalo prset, tak jsem asi dve hodiny cekal pod slunecnikem az prestane. Prestalo. Presunul jsem se vlackem k hlavnimu vodopadu – Dablovu hrdlu. Do te doby jsem si rikal, ze teda jako pekny, ale ze by to bylo az tak kruty, to asi ne. Ale Dablovo hrdlo bylo fakt uchvatny. Vede tam mustek skoro az k nejvetsimu vodopadu.

Vydrzel jsem tam stat asi hodinu. Je to uplne monumentalni. Spousta vody se riti dolu, vsude spousta mlhy, kdyz svitlo slunko, tak i duha, …