Cesta

V pondeli rano vyrazim z Brna. Z benzinky u Popuvek me docela rychle bere mlady par do Prahy. Pak se necham hodit na vypadovku na Plzen, tam me nabere ridic autobusu v oktavce, kterej jede do Chebu, tak zmenim plan a jedu do Chebu. Je to sice trochu zajizdka a navic se dostavam z hlavni trasy, ale zase kdyz jede tak daleko… Na dalsi tri stopy se dostavam asi 50km pred Norimberk.

Zacina se serit, tak zapadavam do lesika a zkousim poprve postavit svuj novy stan – Jurek Nano. Je tak akorat pro me a batoh. Dva lidi by se taky vesli, ale s batohama by uz byla potiz.

Rano je krasne, ale nic moc nejezdi. Nechavam se popovyzt o kousek. Pak mam haluz – vzal me typek, kterej jede skoro az pred Frankfurt – asi 400km v kuse. Na dalsi dva stopy jsem v Kelsterbachu – miste kde mam domluveny prespani pres (Couchsurfing) – CS.

Je to super rodina, sympaticka mamimka a 5 deti, z cehoz teda jen nejstarsi mluvi anglicky a tatinek, kterej moc povidavej nebyl. Vecer jdu s maminkou a nejstarsi dcerou za jejich konem, na vecerni udrzbu. Je krasne, sviti slunko.

Dalsi den se poflakuji po Frankfurtu, mesto jako kazdy jiny. Listek na vlak stal 3.80 Euro a zadnej pruvodci. Zpatky jsem jel na cerno.

Vecer se loucim a cekam na letadlo. Nemci hraji semifinale na mistrovstvi sveta ve fotbale, tak kolem televize v duty free shopu je docela naval.

Letim Boeingem 747, je to velky jak krava. I uvnitr. V jedne rade je 3+4+3 sedadel. Vedle mne sedi sympaticka japonsky vypadajici Sao Paulanka, cestou se trochu bavime. 12 hodin ubehlo docela rychle. Leteli jsme porad za tmy, tak jsem velkou cast prospal.

Prestup v Sao Paulu byl trochu napinavej. Priletel jsem v 6 rano, dalsi let mi odlital v 9.30, ale z 50 km vzdalenyho letiste. Nez jsem se vymotal z letiste, bylo skoro 7. Vedel jsem, ze letecka spolecnost provozuje nejakej autobus primo z jednoho letiste na druhy a ze jezdi jednou za hodinu. Tim v 8 uz bych to urcite nestihl, takze jsem vybehl pred letiste a v 6.59 nasel spravnej bus.

Sao Paulo je desive velky, jeli jsme pres hodinu a pul autobusem, proplitali jsme se pritom zmeti ruznych ulicek. Vzhledem k tomu, ze jsem nevedel, jak daleko od letiste jsme, zacinal jsem byt trochu nervozni. V 8.45 jsem byl na spravnem letisti, bezel jsem na check-in, tam mi rekli, ze nastupuje se do letadla od 8.50, byl jsem tam jen o chvili pozdeji, takze vse nakonec dobre dopadlo. Ale zpocenej jsem byl az za usima.

Sao Paulo z letadla, je fakt desive obrovsky

Doletel jsem do Ria a to jen proto, abych se dostal primo na autobusovy nadrazi a koupil si listek do Foz do Iguacu – 23 hodinova jizda. A samozrejme pres Sao Paulo – takze vecer jsem tam byl zas:). Tuhle 500 km zajizdku jsem si udelal jen proto, ze bylo levnejsi letet do Ria s prestupem v SP nez jen do SP…

Jizda autobusem byla mensi peklo nez jsem cekal, bylo tam i dost mista na nohy. Jen desna zima – naplno pustena klimatizace. Mel jsem si vzit spacak.

Ve Fozu prsi. Fakt hodne. Vsechny pokusy najit nekoho pres CS nevysly, vydal jsem se tedy hledat hostel. Dojel jsem lokalnim autobusem do centra. Je to trochu srandovni – je tam ridic a pak pan na stupatku vevnitr a ma tam turniket. Po zaplaceni necha cloveka projit dovnitr.

Dosel jsem k jednomu hostelu, zminenem v pruvodci jako levny – a ukazalo se, ze tam nikdo neni. Asi ze je zima, tedy mimo sezonu. Tak jsem se aspon prosel pres mesto a dorazilk druhemu. Ten uz je v pohode, je tady spousta cestovatelu. Spim na pokoji s nemeckym parem, co jsou na rocni ceste pres JA na kolech.

Jinak obecne je v Brazilii draho. Rekl bych, ze draz nez v Cesku.

Doufam, ze zitra nebude tak moc prset, planuju jit na Itaipu dam a i na vodopady. Pokud bude hnusne, pujdu jen na prehradu, prejedu na Argentinskou stranu a na vodopady pujdu tam. No uvidime.