Lis 30, 2009
Set

Norsko

Vím, že jsem dlouho nic na blog nenapsal a asi ani neplánuju nějaké jeho urputné oživení. Spíš mi to přijde jako vhodný prostředek, jak popsat naši čtyřdenní návštěvu Norska.

Fotky z minulých cest můžete najít na picase – http://picasaweb.google.com/martin.krivanek/ . Fotky z Norska jsou k nalezení zde – http://picasaweb.google.com/martin.krivanek/Norsko2009

Někdy v říjnu jsem koukal na nabídky letenek (to vždycky tak jednou za 14 dní obhlídnu) a WizzAir nabízel letenku z Prahy do Sandefjordu (asi 120 km JZ od Osla) za 400 Kč (zpáteční, se všemi poplatky, jen s malým zavazadlem) na konec listopadu. Přišlo mi škoda toho nevyužít, tak jsem napsal na naši roverskou konferenci, kdo se přidá. Ozval se Salw, že by jel i s Unkou. Koupili jsme letenky a vzápětí se ozvala i Kořínek. Tak jsme byli 4. Aspoň se nám bude líp stopovat – ve 3 je to už docela na pytel, takhle se budeme moct rozdělit na dvě dvojice.

Vize byla jednoduchá – přespíme v Sandefjordu přes Couchsurfing (CS), dostopujem do Osla, tam budeme 2 dny, spát budeme taktéž přes CS, dostopujeme někam do vnitrozemí, opět CS spaní, dostopujem do Sandefjordu, odletíme.

Nicméně s nacházením spaní přes CS se ukázala potíž. V Sandefjordu to nebyl problém, i na poslední noc jsem domluvil jednu holku, jen v Oslu pořád nic. Obeslal jsem asi 20 lidí, nikdo nemohl. Zkoušel jsem pak těsně před odletem obvolávat i nějaký náhodně vygooglený skauty, jestli by nás nenechali u sebe v klubovně, nicméně se v žádné nemohlo spát.

Tak kupuju igelitovou plachtu a balím provázek, abychom si dyžtak aspon mohli postavit nějakej přístřešek v lese. A vlastně se na to i docela těším, spát na konci listopadu v Norsku, bez karimatek a s lehkýma spacákama (abychom se vešli do malého baťohu) zní jako docela zábava.

Odlítáme ve středu 25. 11. večer z Prahy, asi v 20.00 přilítáme do Sandefjordu.

Pěšky pochodujeme k domu Silje – která nám slíbila ubytování.

norsko01.jpg

norsko02.jpg

Sijle se ukazuje jako milá holka, trochu vágusačka:). Je evidentně rozespalá, bydlí v moc pěkným baráku, ve kterým je férovej bordel. Chvíli se s náma baví, říká nám, že byla asi na 3 měsíce v Americe – že se jednou opila, koupila si letenku, odletěla tam, 3 měsíce vágusila, pak jí všechno ukradli, tak se vrátila. A má dobrej životní styl – vždycky 2 měsíce pracuje (třeba 2 zaměstnání) a pak vyrazí poflakovat se po světě… Brzo jde spát, tak se ještě rozvalujeme v obýváku, posloucháme nějakou hudbu, pozdravíme se s jejím bráchou a jdeme spát.

 

norsko03.jpg

 

Její barák:

 

norsko04.jpg

 

Ráno vyrážíme na stop směr Oslo. Rozdělujeme se na dvojice, stojíme na nájezdu na dálnici kus od sebe, po asi hodině zastavuje autobus a bere nás všechny. Je to autobusák vracející se po práci domů. Dovezl nás asi 20km od Osla a ještě nás obdaroval spoustou pytlíků s cucacíma bonbónama. Prý nějaký reklamní.

Pak stojíme na benzince, po asi 2 minutách odjíždíme já s Kořínkem do Osla k Central Station s mladou manažerkou, Salw s Unkou nedlouho po nás k parku se sochama.

Dáváme si sraz u královského paláce, zhruba mezi náma.

 

norsko06.jpg

norsko07.jpg

 

Pak znova vyrážíme k parku se sochama. Je to životní dílo nějakýho týpka, je jich tam fakt spousta.

 

norsko08.jpg

norsko09.jpg

norsko10.jpg

norsko11.jpg

norsko12.jpg

norsko13.jpg

norsko16.jpg

 

Pak přichází nejzábavnější část prohlídky parku (aspoň pro mě) – prolízačky:).

 

norsko17.jpg

 

Pak se ještě procházíme městem, jdeme po nábřeží a rozhodujeme se, že už a si pojedeme někam na kraj města, hledat nějaký rozumný místo na přespání. Bavíme se představou, jak budeme spát v nějakým kontejneru na papír, rouře, …

Procházíme stanicí metra. Nějaký týpek tam rozdává Hare Krishna letáky – napoprvý ho odbudeme, když procházíme kolem něj po druhé, zeptá se "Hele, nejste vy taky Češi?". Z Hare Krishňáka se vyklubal čech Pavel. Chvíli se s ním bavíme, pak se zkouším zeptat, jestli neví o nějakým místě na přespání. "Jasně, pojďte přespat ke mně do karavanu". Hustý, máme ubytování. A ještě s Hare Krishňákem…:)

Dáváme si s ním sraz asi za hodinu v Hare Krishňácký restauraci, ještě chce rozdat pár letáků. Po srazu se přesunujeme (na radu Pavla načerno) do kempu do Pavlova karavanu. Je to fakt dobrý, má tam barevný světýlka, z kazeťáku hrají mantry, na poličce obrázky Krishny a jeho kamarádů.

Pavel je fakt dobrej týpek, cestoval po světě, přebýval v Krishňáckých chrámech, instruktor extremních sportů, zapálenej Krishňák. Asi dvě hodiny se s ním bavíme o tom, co je hnutí Hare Krishna vlastně zač, jak fungují karmy, akce a reakce, védy, listujeme knížkama s obrázkama… Už kdyby jen kvůli tomuhle mi stálo za to do Norska jet…

Pavel večer obětuje jídlo Krishnovy, jdeme spát.

 

norsko18.jpg

 

Pavlovi nevadí, když u něj přespíme i další noc, tak si tam necháváme věci a vyrážíme opět na obhlídku Osla. Ostatní jdou do muzea vikingských lodí, mě muzea moc nebaví, tak se jdu projít po okolí.

Veselá cedulka:

 

norsko19.jpg

 

Velká loď:

 

norsko21.jpg

 

Přístav:

 

norsko22.jpg

norsko23.jpg

 

Pak jsme šli do muzea norských staveb – takovej skanzen:

 

norsko26.jpg

 

Kolik srandy se dá užít s reflexním páskem:

 

norsko29.jpg

 

 

norsko28.jpg

 

Opět nejlepší část – houpačky a kolotoč:

 

norsko30.jpg

norsko32.jpg

norsko33.jpg

norsko34.jpg

 

Výstava portrétů:

 

norsko35.jpg

 

Veselej obchod:

 

norsko36.jpg

 

Jdeme pak k hlavnímu nádraží, necháváme se vyfotit u tygra.

 

norsko37.jpg

 

Holka co nás fotila, se nás po chvíli přijde zeptat, jestli taky nejsme češi. No, jsme. Tak jsme potkali další čechy v Oslu – skupina 7 studentů z Olomouce.

 

norsko38.jpg

 

Opera:

 

norsko39.jpg

 

Večer jdeme na večeři do Krishňácké restaurace, slíbili jsme Pavlovi, že ho pozvem (za to, že nás u sebe nechal). Pavel říkal, že je to obětovaný bohům, takže to nemá karmu, takže po požití se dostavuje čistá extáze. No nevím, ale bylo to dobrý:).

Vnitřek karavanu:

 

norsko40.jpg

 

Salw odhaluje dlouho skrývanou pravdu:

 

norsko41.jpg

 

Skupinová fotka u karavanu i s Pavlem (Shivou – jeho Krishňácký jméno).

 

norsko42.jpg

 

Píše nám holka, u které máme spát poslední noc, že je nemocná, takže nás nemůže hostit. No co už, třeba konečně dojde na spaní venku. Vybíráme z mapy, že pojedeme do Seljordu – asi 170 km od Osla, 130 od Sandefjordu, ve vnitrozemí u jezera, mezi horama.

Jedeme opět po dvojicích (ve 4 skoro stopovat nejde).

Mě s Kořínkem bere jako první mladej student, který jede ze zkoušky, potom paní, která nás hodí jen kousek do Drammenu – ale dá nám každýmu koláček.

V Drammenu potkáváme další 3 stopařky – hustý, nečekal bych, že někdo bude taky stopovat. Chvíli se s nima anglicky bavíme, pak se ukazuje, že jedna z nich je z Prahy (další jsou z Běloruska a Lotyšska). Češi jsou fakt všude…

 

norsko43.jpg

 

Pak nás bere starší pán do Kongsbergu, je tam drsná vodní kaskáda a skleněná kaplička.

 

norsko44.jpg

norsko45.jpg

 

Pak nás nabírá manželská dvojice s karavanem – němec s ruskou, už asi 5 let žijící v Norsku. Hrozně milí, zastavujeme na odpočívadle, svačíme domácí chleba, máslo, džem, sýry, k tomu čaj. Svítí slunko, kolem zalesněné kopce, v dálce jezero, fakt krása.

Projíždíme Heddalem, kolem největšího norského dřevěného kostela.

 

norsko46.jpg

 

Už se skoro začíná stmívat (tedy je tak kolem třetí hodiny), když dorážíme do Seljordu. Kolem jsou zasněžený kopce, jezero…

 

norsko47.jpg

norsko48.jpg

norsko49.jpg

 

Loučíme se s párem, jdeme na obhlídku okolí a zkusit najít aspoň trochu rozumný místo na spaní. Kolem je trochu sněhu.

A máme zase nehorázný štěstí. Nacházíme opuštěný sklad dřeva.

 

norsko60.jpg

 

A dokonce má v sobě malý pokojík. Zalepujeme díru v oknu igelitem, trochu uklízíme na zemi, zametáme střepy, přeskládávme prkna, vyklepáváme dečku. Nic lepšího jsme si nemohli snad ani přát.

 

norsko51.jpg

 

Předpokojí:

 

norsko52.jpg

 

Večer jdeme na obhlídku Seljordu. Je to hezké malé městečko.

 

norsko53.jpg

norsko54.jpg

norsko55.jpg

norsko56.jpg

 

Salw s Unkou doráží někdy kolem šesté, už za úplné tmy, jeli trochu pomaleji.

Pohled na naše nocoviště:

 

norsko57.jpg

 

Ráno zpíváme roztodivné písně a zkoušíme umělecké fotky:

 

norsko58.jpg

 

Jdeme opět stopovat. Je pěkná zima, auta nejezdí, tak jdeme v našem směru pěšky, abychom nezmrzli. Auta jezdí asi jedno za 20 minut. Ale je pěkně.

 

norsko61.jpg

norsko62.jpg

norsko63.jpg

norsko64.jpg

 

Po asi hodině chůze, kdy čekáme na Salwa s Unkou (šli kus za náma), nám zastavuje mladá paní (tak 30). A bere nás všechny. Cestou se bavíme o vánočních zvycích v Norsku a Česku.

Rozdělujeme se opět. Jdeme docela kus pěšky, pak nás nabírá černoch, Nigerijec, který už 10 let bydlí v Norsku. Veze nás jen kousek, ale aspoň jsme se zahřáli.

Polední norské slunce:

 

norsko65.jpg

 

Nad krajinou se válí mraky:

 

norsko66.jpg

 

Všude je spousta značek varujících před losy, neviděli jsme ale žádného:

 

norsko67.jpg

 

Pak nás bere další černoch – z Eritreje, fakt sympaťák, studoval v Norsku, teď tu žije, provozuje obchody s asijským a africkým zbožím, bavíme se o tom, jaký to je opustit svoji zemi (odešel kvůli politickým problémům a konfliktu s Etiopíí). Vysedáme, po chvíli se k nám vrací, že nás hodí ještě asi o 30 km, že tam stejně potřeboval někdy zajet. Supr.

Když po druhé vystupujeme, tak po odjezdu zjišťuji, že nemám mobil, vypadl mi v autě. Rozhodujeme se, že počkáme, až týpek pojede zpátky. Vrací se asi za 5 minut, s tím, že mi zvonil mobil a že ho našel pod sedadlem. Salw mi psal smsku – zrovna ve správnou dobu.

Pak nás bere starší pán se srandovní angličtinou (jinak obecně v Norsku mluví všichni anglicky fakt výborně) a odveze nás do centra Posrgrunnu. To je trochu na pytel, tak jdeme pěšky směrem, kde si myslíme, že je dálnice.

Na druhé straně moře je průmyslová zóna:

 

norsko68.jpg

Bere nás paní, která říká, že jsme úplně blbě. Ale je ochotná a převeze nás přes kopec na správný místo. Akorát tvrdí, že zná super místo, tak jí věříme a necháváme se tam odvézt. Super místo se ukáže nakonec jako odstavná plocha přímo na dálnici (naštěstí dálnice v Norsku jsou zhruba na úrovni silnic 1. třídy v Česku). je tam samozřejmě zakázáno stopovat, ale co už. A začíná se stmívat.

 

Asi po 20 minutách zastavuje nějaký auto. Máme radost, běžíme k němu. Ukazuje se, že tam zastavil jen proto, že měl nějaký problém s autem. Ale vezme nás. Je to nějaký psychiatr.

Vyhazuje nás na dalším (tentokráte už lepším) odpočívadle. Tam k nám po chvíli zacouvává jedno z aut – řidič si dával šlofíka, probudil se a vezme nás. Sympaťák, starší pán, jede do Osla, zajel si asi 5km a hodil nás až na letiště.

Tam za chvíli přichází i Salw s Unkou (ti byli dnes rychlejší, ještě si prohlíželi Sandefjord), dáváme si párek s bůčkem v housce a odlítáme do Česka.

Bylo to fakt dobrý, na to, že to byly jen 4 dny (středa večer až neděle večer), tak jsme toho zažili a viděli fakt hodně. A Norsko je hrozně pěkný. Jen poučení pro příště – lidi na couchsurfingu v turistických destinacích jsou přehlcení žádostma, lepší na to nespolíhat.

3 Comments

  • Paradni zazitek… A vzhledem k tomu, ze jste nezmrzli, tak stal za to 😉

  • Ha, bloguje.cz je zaludne, zobrazuje emailovou adresu :(

    Predpokladam, ze to vypnout asi nemuzes, ze?

  • Great website you have here but I was wondering if
    you knew of any message boards that cover the same topics discussed here?
    I’d really love to be a part of group where I can get responses from
    other experienced people that share the same interest.
    If you have any suggestions, please let me
    know. Thanks a lot!

Leave a comment

Archiv

RSS Feed