Žonglovačně poflakovací sobota

Včerejšek byl docela nabitej a ve znamení žonglování.

V jednokolkovým klubu jsem včera skoro vůbec nejezdil, protože přišli na návštěvu žongléři a celá tělocvična se změnila na velkej workshop – člověk si mohl vyzkoušet snad všechno, co ho napadlo – od klasickýho žonglování s míčky, kužely, diabola, flower sticky, přes chození na obrovských míčích nebo laně, skákací chůdy, točit ringo kroužek na deštníku nebo třeba dělat triky se zubním kartáčkem.

Já jsem většinu doby trénoval passování kuželek (žonglování ve dvou s přehazováním) s Thomasem – Dán, který pracuje napůl v Anglii a byl tak stejnej gramloň jako já. Ono s těma kuželkama se passuje výrazně hůž než třeba s míčkama. Ale na konci se nám to už občas chvíli i zadařílo.

Co je ale dobrý, je že jsem zjistil, že se ti žongléři schází každej týden v té stejné tělocvičně jako jednokolkaři, jenom po nich, takže myslím, že další soboty budu mít v žonglovacím duchu:).

Aby toho nebylo málo, tak jsme ještě meli na odpoledne domluvenej žonglovací sraz s Martinem, Antoinem, Andreou a Franceskou (ty dvě studují speciální pedagogiku a jsou z Rakouska, respektive Německa). Mají to super – bydlí jenom ony dvě v takovým polorozpadlým dvoupatrovým baráčku.

Nakonec se z žonglovacího srazu stalo spíše pohodový odpoledne – chvíli jsme žonglovali, pak házeli s ufem, pojedli jídla, který jsme donesly, zahráli osadníky a mučili nástroje – Franceska hraje na čelo, Andrea na kytaru. Ony na to teda ani moc nehrály (Andrea navíc pak i odjela), to spíš já s Antoinem. A ještě tam mají super buben – takový mega djembe.

Po náročném cvičení jsme nahráli i naši první píseň.