Cesta a první den

O cestě a seznamování s Aalborgem i lidmi.

Taťka mně odvezl na jedenáctou ke Grandu, odkud jsem byl pevně přesvědčen, že odjíždím autobusem (jel mi v 11.45). Naštěstí mě napadlo zkontrolovat si jízdenku, tak jsem se dozvěděl, že vlastně jedu ze Zvonařky, takže jsem se stihl přesunout.

V autobuse byl jednak Jarda (studuje taky na FI a jede na stejný obor jako já) a taky jsme tam potkali Martina (Ph.D. student z FEKT VUT), který sem jede psát disertaci a Martina (magisterský student z FSI VUT), který jede studovat design. Asi to bude v Aalborgu samej brňák:).

V Praze jsme museli přestoupit do jiného autobusu a potkali jsme nějaké holky z Hradce Králové, které jely také do Dánska, ale do jiného města.

Po přejezdu česko-německých hranic nás na dálnici zastavili němečtí celníci a námátkově kontrolovali pasy. Asi aby ukázali, že sice jsme v Shengenu, ale pořád něco jako hranice jsou…

Autobus byl naštěstí docela prázdnej, takže jsme měli pro sebe každej dvousedadlo. V Berlíně jsme všichni až na Jardu (který jel přes Kodaň) vystoupili a asi hodinu čekali na navazující polský autobus do Aalborgu.

V něm jsme potkali skupinku 4 polek, jedoucích studovat taktéž do Aalborgu.

Ještě za tmy jsme dorazili na hlavní autobusový nádraží, kde nás přivítala celkem zima a větrno. Přesunuli jsme se do Studentskýho domu, kde jsme dostali spoustu formulářů, mapek a instrukcí a ti šťastnější i klíče od ubytování. Studenti se totiž musí vystěhovat až do zítřka, takže někteří tam ještě jsou. Jarda takový štěstí neměl, tak dnes spí u mě na matraci.

Byl jsem odvezenej do ubytování. A potvrdilo se, čím mě strašil Jeňa – vážně tu jsou i kopce:). Bydlím docela daleko od centra, ale je to tu docela pěkný, podrobněji to popíšu asi někdy později. Když jsem přijel, tak tu nebylo ani žíváčka, tak jsem chvíli bezcílně bloumal po domě, pak jsem začal klepat na jednotlivý dveře, až jsem vzbudil Honzu (čecha, který ale zítra odjíždí). Ochotně mi vše ukázal.

Po částečným zabydlení jsem jel k Jeňovýmu kamarádovi Lukášovi, u kterýho jsem měl nechaný kolo a věci, který mi tu Jeňa zanechal. Měl jsem plán, že věci dovezu k sobě a potom pojedu do centra, kde jsme měli sraz na prohlídku města. Ale bylo (na můj vkus – dánové jezdili na kolech pořád docela spokojeně) pekelně hnusný počasí (funěl vítr, který mě málem shazoval z kola a hustě pršelo) a navíc jsem se ztratil (bydlím mimo oblast, která je na mapce, co jsme dostali), takže jsem asi hodinu bloudil, až jsem probloudil i čas srazu a byl promočenej, takže jsem se raději sušil.

Večer jsem se trochu seznamoval se spolubydlícími Dány (zatím jsem viděl 3, dohromady budu mít 7 spolubydlících) a Honza nám byl předávat zkušenosti a rady. Jsem dost unavenej po cestě (přece jenom jsme nejeli lůžkovým autobusem:) ), tak asi půjdu brzo spát (Jarda už dříme).